Tak jsme konecne dorazili zpet k Mekongu do Vientianu, kde se laoska cast nasi cesty uzavre. Dneska jsme si pekne privstali - uz v pet hodin, abychom stihli ranni autobus sem do Vientianu. Na autobusove zastavce ve Vang Viengu jsme  jeste nakoupili zasoby jidla a piti a starym rozhrkanym autobusem, kterym u nas v 50.letech jezdil "Andel na svoji dovolenou", jsme vyrazili vstric hlavnimu mestu. Ze zacaku to vypadalo, ze pojedeme snad cely den.Porad jsme zastavovali a nabirali dalsi a dalsi pasazery a predevsim dalsi kilogramy nakladu. Nastesti jsme se po nekolika zastavkach rozjeli a cesta zacala ubihat. Bohuzel usek za Vang Viengem je z cele silnice c.13 nejhorsi, je to tam samy vymol a obcas chybi kus asfaltu... Kodrcali jsme se teda pekne, az se mi z toho udelalo spatne. Konecne jsem pouzil svoje "cestovni" horke zvykacky...Michal s Liborem na tom nebyli o moc lip, takze nase zasoby jidla se ukazaly byt zcela zbytecnymi...
Nastesti se mi brzy podarilo na chvilku usnout a zbytek cesty uz byl v pohode...Utrpeni ale stalo za to, protoze za 155km cestu jsme zaplatili jenom 7000Kp. tedy asi 35,-kc! Asi 50km pred Vientianem jsme zastavili na trzisti ve meste Phon Hong. Mistni tu nabizeli jidlo a obcerstveni, ale jak jsem jiz vyse popsal, nemeli jsme na povyrazeni tohoto razu prazadnou chut...
Konecne jsme dorazili na predmesti Vientianu. Minuli jsme mezinarodni letiste, odkud budeme pozitri odletat do Hanoje, a hlavnimi tridami hlavniho mesta jsme se zdarne propletli az na hlavni autobusovy terminal. Tady se o nas hned zacali prat tuk-tukari, ale podarilo se nam je vsechny odehnat, pockali jsme, az ridici autobusu sundaji nase bagly, ktere cestovaly tradicne na strese, a vyrazili jsme pesky do centra. Ubytovani jsme sehnali pomerne rychle. Bydlime v guesthousu, ktery se jmenuje Hua Guo. Mame tu pekne apartma s dvema pokoji, televizi, lednickou a samozrejme klimatizaci a zachodem se sprchou. Tohle vsechno stoji dohromady 15USD, coz za ten "komfort" rozhodne neni premrstena cena! Po odpocinku jsme odpoledne vyrazili na prochazku po Vientianu. Tech pamatek tu zese tolik neni, je tu par chramu, vetsinou premenene na muzea a na vsech ulicich vlaji rude vlajky se srpem a kladivem upozornujici na sedmy sjezd strany...
Z nabrezi Mekongu, kde jsme se obcerstvili ovocem, jsme prosli okolo Presidentskeho palace az ke chramu Ho Phra Keo, coz je Chram Smaragdoveho Budhy, tudiz obdoba stejneho chramu, ktery jsme navstivili v Bangkoku (Wat Phra Kaew). Byl postaven v roce 1565 nechvalne znamym kralem Xaisethathirathem a az do roku 1779 tu soska smaragdoveho Budhy byla skutecne ulozena. Pak byla vracena do Thajska a od te doby truni v Bangkoku... Zdejsi chram je ale jen zlomkem sveho bangkokskeho jmenovce! Je to vlastne jen jedna velka budova, ve ktere je dnes muzeum a okolo teto budovy s peknymi motivy v pruceli a sochami Budhy po stranach, se rozrostira pekna zahrada...
Okolo dalsiho chramu - Vat Sisaket jsme se dostali na hlavni tridu Lane Xang Avenue, ktera vede az k mistnimu laoskemu Viteznemu oblouku - Patusay. Tento oblouk neni nepodobny svemu vzoru z Parize. Za 1000Kp se na nej da vystoupat a navic jsou v jeho utrobach obchudky s tricky a dalsimi suvenyry. Kdo by to byl rekl, ze ve Vientianu maji taky Vitezny oblouk, ze? Od oblouku jsme se propletli vientianskymi ulickami az k pagode That Dam, coz je tzv.Cerna pagoda. Podle povesti je to svatyne mocnych draku - Nagasu, kteri jsou ochranci hlavniho mesta. Samotna pagoda je tak trochu zastrcena v ulickach Vientinau a stoji kousek od naseho hotylku...
Ted v podvecer jsme jeste chteli vyfotit zapad Slunce nad Mekongem, ale byl silny opar a Slunicko nam zmizelo tak nejak prilis brzy..A tak jsme zasli na veceri, dali jsme si mistni laoskou specialitu - laap, coz je michane kureci maso s korenim, zeleninou a s ryzi. A kdyby se mi opet nepodarilo prekousnou chilly papricku, dalo by se mluvit o kulinarskem zazitku!
Zitra nas ceka navsteva nejdulezitejsi laoske pamatky - pagody Pad That, ktera stoji asi 2km za Viteznym obloukem, pochodime jeste zbytek mesta, prohledneme si jeste nejake ty chramy a pripravime se na ctvrtecni vstup do dalsi asijske zeme. Je asi zbytecne zitra psat, protoze zitrek asi prilis bohaty na nejake zazitky nebude a proto se ozvu az z Vietnamu. Pokud bych mel hodnotil mesto Vientiane, nic zvlastniho tu k videni neni. Restaurace jsou o neco drazsi nez ve zbytku zeme a snad krome zmineneho Vitezneho oblouku, Smaragdoveho Budhy a pagody Pad That, kterou navstivime zitra, tu nic prevratneho k videni neni. Na druhou stranu je tu pekne nabrezi Mekongu s nekolika restauracemi a spousta obchodu... Ale se zbytkem Laosu, repsektive s tim, co jsme v teto krasne zemi doposud videli, se asi Vientiane neda srovnat. Blizkost Thajska, ktere je tady na druhem brehu reky, je az prilis znat! Ale na druhou stranu nam Vientiane zase prijemny dojem z Laosu v zadnem pripade nezkazil! Poznali jsme krasnou zemi s nadhernou prirodou, milymi - i kdyz zatim trochu rekl bych zakriklymi lidmi, kteri jakoby teprve zacinali komunikovat s okolnim svetem. Zemi se spoustou krasnych pamatek a chramu, ktera se teprve ted otevrela svetu a ten ji zacina objevovat. Ted nas tedy ceka Vietnam - Hanoj a jeji okoli a samozrejme zatoka Sestupujiciho draka! Z Laosu je to vse a ja se pokusim ozvat ve ctvrtek nebo v patek. Interent je tady v Jihovychodni Asii opravdu vsude, tak snad Vietnam nebude vyjimkou.

PAVEL