|
|
Posilam pozdrav z
mesta Hue, ktere kdysi byvalo sidlem zdejsich
kralu, a ktere je tudiz jednou z nejvyznamejsich
kulturnich pamatek stredniho Vietnamu. Dnes
jsme sem dorazili po strastiplne ceste z Hanoje,
ktera trvala bez mala 18hodin. Koupili jsme si
listek na autobus, vysel nas na 5USD, coz je
nepomerne levnejsi nez drahe vlakove spojeni,
jenomze jsme netusili, ze zdejsi hlavni
komunikace - tzv.Severojizni magistrala, se od
doby, kdy Vietnam bombardovali Americani, prilis
nezmenila, a tak jsme se pohodlne usadili do
autobusu znacky Hyundai a vyrazili na 700km
dlouhy presun. Z pocatku cesta ubihala v pohode,
akorat ja jsem nebyl zdravotne v uplne idealnim
stavu - ten skoro tricetistupnovy prechod z
laoskeho vedra do vietnamskeho chladu me pekne
skolil, takze jsem na cestu vyrazel s horeckou a
"hrebiky v krku". Ale silnice v okoli
Hanoje jsou celkem v pohode a tak jsme nerusene
uhaneli na jih. Ale okolo pulnoci zacalo peklo.
Asfaltovy povrch se postupne vytracel a chvilemi
to vypadalo, ze jedeme po poli. Puvodne jsem si
myslel, ze vietnamci opravuji pouze nektere
mosty, ale postupem casu jsme zjistili, ze se
mistni obyvatele rozhodli komunikaci, ktera
spojuje jih zeme - tedy Saigon, se severem - tedy
Hanoji, vybudovat uplne zgruntu novou, ovsem v
jeji delce okolo 2000km najednou!!!V praxi to
tedy vypada tak, ze skoro neni usek silnice, kde
by se neco nestavelo a kde by nebyl aspon jeden
jizdni pruh bez asfaltoveho povrchu. V tom lepsim
pripade. Strzene jsou vsechny mosty a nase
prumerna rychlost se po celou dobu jizdy
pohybovala okolo 40km/h! Rychlost jsme vzdycky
nabrali akorat na kratkem asfaltovem radoby
neporusenem useku a pak jsme asi petkrat tak
dlouhy usek absolvovali po vymolech a hline...a
krokrem...
Byli jsme z toho cestovani pekne
vytreseni, nevic ta cesta vubec neutikala. A ze
by se v tom nasem autobuse nejak zvlast dobre
spalo, to se taky neda rict. Myslim, ze muzeme s
klukama konstatovat, ze horsi presun jsme doposud
nezazili! Jeste, ze nas to stalo jen pet
dolaru... Asi 80km pred Hue jsme se zastavili na
"povinny" obed. Proste ridic zastavi u
hospuky, se kterou je nejakym zpusobem spolcen, a
preda sve zakazniky do laskave pece majitelu
podniku. V pul druhe odpoledne jsme konecne
dorazili sem, do Hue. Je tu prece jen o neco
tepleji nez v Hanoji, ale i tady je porad pod
mrakem a poprchava. Nejak se na nas ten Vietnam
mraci. Sehnali jsme si na nase pomery opravdu
prepychove ubytovani v sestem patre hotelu s
vytahem a panoramatickym vyhledem na cele mesto.
Pokoj nas stal 12USD. Pred chvilkou jsme skocili
na veceri - dali jsme si mistni specialitu Nem
Lui, coz jsou kousky veproveho masa, ktere se se
zeleninou zabali do ryzoveho testa - a
naplanovali si program na zitra. Puvodne jsme
chteli kvuli pocasi pokracovat na jih, ale
nakonec jsme si to rozmysleli. Kdyz uz jsme tady,
tak at v tom Vietnamu aspon take neco vidime. A
tak jsme si zaplatili vylet po zdejsi
"Parfemove rece".
Navstivime mistni pamatky - pagody a kralovske
hrobky. Odpoledne se vypravime do zdejsi
kralovske Citadely a prohledneme si centrum
mesta, kde se nachazeji dokonce take nejake
kostely. Hue je docela sympaticke mestecko na
brehu Jihocinskeho more a na rozdil od lidmi
preplnene Hanoje je tady celkem klid. Zitra tedy
zustaneme ve meste a v utery budeme rano
pokracovat dal na jih do 140km vzdaleneho mesta
Hoi An, prohledneme si ho a tyz den vecer
vyrazime na dalsi nocni jizdu (snad to nebude
takovy horor jako tuhle noc) do 450km vzdaleneho
Nha Trangu, kde jsou pry nejkrasnejsi plaze ve
Vietnamu. Snad se konecne umoudri pocasi a my si
budeme moci zase po case uzit trosku more...
Zitra se tedy ozvu opet odsud, z Hue....
PAVEL
 
|