Dnesni den jsme si vyhradili na jeho poznani a vydali jsme se najatym minivanem na okruzni jizdu. Zacali jsme u Narodniho muzea, ktere shromazduje archeologicke nalezy z chramu a vyznamnych lokalit z cele zeme. S nasim Narodnim muzeem se samozejme nemuze porovnavat, ale i tak je tu k videni spousta predevsim bronzovych a kamennych sosek, zbrani a nejruznejsich predmetu, ktere se datuji od 2.stoleti pred nasim letopoctem az do jiz predminuleho, tedy 19.stoleti. A tak je zde k videni spousta soch hinduistickych bohu, Budhove, a spousta dalsich vice ci mene zachovalych predmetu...
Od Narodniho muzea je to jen kousek ke Kralovskemu palaci. Vstupne stalo 3USD a navic jsme jeste zaplatili 2USD za fotaky, ale vyplatilo se, protoze po Bangkokskem chramovem komplexu Wat Phra Kaew-Chramu Smaragdoveho Budhy- je Kralovsky palac v Phnom Penhu dalsi velmi vyznamnym pamatkovym komplexem v Jihovychodni Asii. Vlastne nazev zdejsiho komplexu zni take Chram Smaragdoveho Budhy nebot jednak byla stavba Phnom Penhskeho arealu stavbami v Bangkoku inspirovana a navic se zde dalsi Smaragdovy Budha opravdu nachazi, ale k tomu se jeste dostanu. Prvni krasnou stavbou, ktera navstevniky zaujme hned u vchodu za zdi, ktera vnejsi komplex ohranicuje, je Trunni hala s 59m vysokou vezi. Hala pochazi z roku 1869 a v roce 1919 puvodne drevenou stavbu prebudoval kral Sisowath do nynejsi podoby. Krutovlada Rudych Khmeru sice otrasla celym arealem a tudiz i Trunni halou, ale stale je to jedna z nejkrasnejsich staveb celeho palacoveho komplexu. Kousek od Trunni haly stoji jako soucast opevneni arealu hala Chan Chaya, kde se v dnesni dobe provozuji tradicni khmerske tance. Hned vedle o neco mensi kralovske pokladnice stoji maly domek, ktery sem venoval sam cisar Napoleon. Stavbicka jako by do arealu prilis nezapadala - je to klasicky evropsky arkadovy domek se sklenenymi okny a terasou, ale v celkovem kontextu zdejsi palacove zastavby kupodivu vubec nepusobi rusive. V domku je expozice obrazu, ktere zachycuji posledni Khmerske krale, nechybi tu ani graficky vyvedeny kralovsky rodokmen...
Hned za timto domkem stoji masivni budova, ve ktere jsou dnes umisteny kralovske kancelare. Tim je vycet staveb ve vnejsim arealu vycerpan, dalsi zdi od sebe oddeluji areal vlastniho Kralovskeho palace, ktery je verejnosti nepristupny, a areal Stribrne pagody. Stribrna pagoda, jedna z nejvyznamejsich pamatek Phnom Penhu, byla postavena v roce 1892 kralem Norodomem a jeji podlahu pokryva vice nez 5000 stribrnych kachli. A prave v teto svatyni se nachazi kopie Smaragdoveho Budhy, trunici - stejne jako Bangkoksky original, na mohutnem podstavci. Daleko cennejsi a zajimavejsi je ale socha, ktera je umistena pred timto podstavcem. Je to zlata Budhova socha, ktera je pokryta 9584 diamanty. Ten nejvetsi ma 25 karatu a socha vazi 90kg! Dalsi krasna socha stoji za podstavcem, je z mramoru a pochazi z Barmy. Krome techto soch je v pagode spousta replik kralovskych stup, tedu spicatych vezicek neboli pagod - v Thajsku tzv.cheddi, a samozrejme spousta Budhovych i kralovych sosek. V kvetinami preplnenem arealu pagody se jeste nachazi ctyri bile stupy - krale Norodoma, krale Ang Duonga, krale Norodoma Suramarita a pekna stupa dcery krale Sihanuka, soucasneho vladce. Tato stupa ma tvar klasicke khmerske hlavice - tzv prangu. Pred Stribrnou pagodou je jeste jezdecka socha krale Norodoma a za pagodou je krasny model Angkor Watu, tedy vehlasneho chramu, ktery navstivime pozitri. Tim nase navsteva nadherneho Kralovskeho palace zkoncila. Areal sice postrada barvitost Bangkokskeho Wat Phra Keaw, ale je tu o mnoho vice prostoru a mnoho mene turistu!
Okolo Vitezneho munumentu jsme se presunuli na jizni predmesti Phnom Penhu. Nase cesta pokracovala primo na Popraviste - Choeung Ek! Ctyrlete obdobi vlady Rudych Khmeru znamenalo utrpeni pro mnoho obyvatel Kambodzi a 8985 lidi zkoncilo svuj zivot prave zde na popravisti. Obeti teto genocidy tu pripomina pagoda z roku 1988, v jejiz utrobach jsou v patrech navrseny lidske lebky, rozdelene podle pohlavi a veku. V okoli pagody jsou pak k videni jamy v mistech, kde byly odkryry masove hroby...
A to byl jen zacatek nasi exkurze do hruzovlady Rudych Khmeru. Dalsi nasi zastavkou - hned po obede - bylo muzeum Tuol Slang, tedy byvale vezeni S-21. Prave tady byli ve ctryrech blocich muceni a tyrani odpurci tzv. "agrarni revoluce". V roce 1975 se vojenskou silou zmocnili v zemi moci Rudi Khmerove vedeni radikalnim maniakem Pol Potem. Rudi Khmerove hlasali navrat k maoismu s dominantni roli zemedelskeho venkova, a navrat k agrarni spolecnosti. V praxi pak ihned po prevzeti moci vylidnili vsechna vetsi mesta a bezbranne obyvatele rozeslali na venkov a do hor. Byl to tak trochu "navrat zpet na stromy", kterym chteli Rudi Khmerove docilit jakousi socialni rovnost, tedy jakysi podivny socialismus, ktery ale s timto nazorovym smerem mel pramalo spolecneho. Veskera inteligence, ktera mohla tomuto socialnimu experimentu odporovat, putovala do lagru, mimo jine do S-21, a pozdeji vetsinou i na popraviste... Veznice S-21 je tedy hruznym dokladem lidskeho silenstvi. Jsou tu k videni kobky a cely, ve ktery umirali lide, je tu spousta fotografii veznu, kteri vezenim prosli, a dokonce je tu i mapa Kambodzi zhotovena z lidskych lebek a kosti! Hruzovladu Rudych Khmeru ukoncila az v lednu 1979 intervence vojsk ze sousedniho Vietnamu, ktera zahnala Rude Khmery do vyhnanstvi do dzungle a do hor. Teprve pred tremi lety, po smrti sveho vudce Pol Pota, se posledni oddily vzdaly vladnim vojskum a stin Rudych Khmeru tak definitivne prestal desit tuto krasnou zemi...
Odpoledne nas pak jeste cekala navsteva dvou chramu - Wat Ounalom z roku 1443 na nabrezi reky Tonle Sap a hlavne chramu Wat Phnom, ktery stoji na malem navrsi na severu mesta, a ktery pochazi z roku 1373. Tvori jej chramova budova - vihara - a pekna bila stupa - tedy vezicka. Tim nas vylet po tomto peknem meste zkoncil. Vlastne my s Liborem jsme jeste vyrazili na trziste, nakoupili jsme tricka a vratili se zpet na hotel. Dnes byl dalsi extreme horky den, teplota urcite preshla ctyricitku, takze prisla vhod osvezujici sprcha a pred chvilkou dobra vecere. Navstivi jsme take zdejsi supermarket. Je velmi dobre zasoben a veskre ceny jsou zde udavane rovnou v dolarech. Nakoupili jsme dzusy, ale vzhledem k vedru nam do zitrejsiho presunu urcite nevydrzi.
Zitra nas ceka sice asi jen 300km do mesta Siem Reap, tedy k chramovemu komlexu Angkor, ale vzhledem ke kvalite zdejsich silnic to bude zase celodenni zalezitost. Snad nam zustanou vsechny kosti pohromade... Abych nezapomnel, vcera se nam ozval Charlie z Bangkoku. Ma pro nas pripravenou zpatecni letenku z Bangkoku do Hong-Kongu. Poletime s nasimi oblibenymi Emirates 31.brezna ve 13:50 a do Bangkoku se vratime 4.dubna o pulnoci, tedy skoro presne 24 hodin pred nasim navratem do Evropy. Letenka bude stat 6300bathu - tj. o neco mene v korunach. Nas dalsi program tedy vypada nasledovne. Zitra presun do Siem Reapu, v pondeli navsteva Angkoru v maximalnim moznem rozsahu a delce, v utery potom presun na hranice (po dalsi "velmi kvalitni"silnici) na prechod Poipet, navrat do Thajska a cesta do Bangkoku, kam dorazime bud 27.nebo 28.brezna. Zitra se tedy pokusim ozvat ze Siem Reampu. Jinak internet je tady v Kambodzi pomerne drahy - 2.30USD za hodinu! Ale funguji nam tu i mobily - i kdyz by opet nemely!Ale mobilni sit Mobitel nas srdecne privitala!!! To je z Phnom Penhu vse. Zitra se pokusim ozvat ze Siem Reapu.Zatim posilam pozdrav z Kambodzi.  

PAVEL