Nase cesta Indocinou tedy stastne zkoncila, ale nikoliv jeste nase Asijska cesta. Ze Siem Reapu z Kambodzi jsem se neozval, protoze tam minuta pripojeni na internet vychazela minimalne na 5dolaru, coz by poradne zahybalo s mym rozpoctem, takze pisu az ted z Bangkoku. Vezmu to ale pekne poporade:
V nedeli 25.3.jsme se rozloucili s necekane peknym a prijemnym kambodzskym hlavnim mestem a vyrazili jsme z Phnom Penhu na severozapd zeme. Nas minubus odjizdel v 7.30 a musim konstatovat ze az do mesta Skuon, tedy nejakych asi 60km, byla silnice - nebojim se pouzit to slovo - excelentni!Asfaltova, uprostred rozdelena delici carou! No, hasili jsme si to neuveritelnou sedesatkou a cesta ubihala necekane rychle a hladce. Za zminenym Skuonem jsme odbocili vic na zapad a cesta se mirne zhorsila, ale porad jsme jeli velmi plynule a pohodlne. Za okny se mihaly domorode vesnicky s palmami a drevenymi chysemi a okolo jedenacte hodiny jsme kousek za mestem Kompong Thom udelali malou prestavku. Bohuzel na celkem neatraktivnim miste, kde zrovna zadna pekna vesnicka nebyla..Proc jsme zde zastavili se ukazalo v zapeti. Za zatackou bylo rozcesti, asfaltka ubihala dal pryc na sever, a nasim smerem na zapad, hned za ceduli "Siem Reap 147km" zacinala polni cesta plna vymolu, der a krateru.
Prvni polovinu cesty, myslim podle kilometru, jsme z Phnom Penhu zvladli za 3 a pul hodiny, zbytek, prakticky stejne dlouhy do Siem Reapu, jsme jeli dasich osm hodin! Horsi silnice na svete asi neexistuje. Jestlize jsem cestu z vietnamske Hanoje do Hue oznacil za velmi spatnou, z vietnamskych hranic z Moc Baie do Phnom Penhu za katastrofalni, cestu z mesta Kompong Thom do Siem Reapu bych oznacil slovy horor nebo nocni mura,ale ani tato priprovnani zcela nevystihuji charakter teto cesty.
Ze zacatku jsme jizdu brali s humorem a kazdemu nadskoceni, pri kterem jsme se mlatili hlavou o strop auta a snazili se pokud mozno dopadnout na stejne misto, na kterem jsme sedeli pred vymolem,jsme se smali. Ale humor nas postupne opoustel a do Siem Reapu jsme dorazili naprosto rozlamani...310km z hlavniho mesta jsme nakonec tedy urazili za vice nez 11 hodin a do Siem Reapu jsme dorazili uz za tmy. Ubytovali jsme se v guetst housu, ktery se jmenoval Chhouk Tep a noc nas tu vysla kazdeho na dva dolary.Ale byla to slaba naplast na bolava zada, krcni a sedaci svaly...
Hned vecer jsme si take objednali autobus na utery do Bangkoku, stal na kazdeho 18USD, a zaroven jsme si na zitrek pronajali auto i s ridicem za 20USD, abychom mohli v klidu projet co nejvetsi cast Angkorskeho arealu. K veceri jsme si dali mistni kambodzskou specialitu - rybu Ammoc na kokosovem mlece. A byla to opravdu pochoutka a navic to byla i docela velka porce s ryzi. K tomu jeste pivo Angkor a hned bylo lip. Jinak v Siem Reapu se vetsinou plati dolary a vzhledem k tomu, ze je mesto vychozim mistem k navsteve nejdulezitejsi pamatky cele Jihovychodni Asie, neni to zrovna nejlevnejsi mesto. Levne ubytovani a restaurace se musi hledat, ale my bydlime a jime v casti mesta urcene prave nam, nemajetnym batuzkarum, takze jidlo tu stoji jen okolo 1.5USD. V ostatnich restauracich ve meste se ji tak okolo 4USD a ceny nekterych hotelu jdou az do stovek dolaru!
Pondeli 26.3. byl den, na ktery jsem cekal cely svuj cestovatelsky zivot. Dnes se mi mel splnit jeden z mych nejvetsich cestovatelskych snu! Cekal na nas Angkor. A abychom zde videli uplne vse, poradne jsme si privstali. Uz v 5.30 na nas totiz cekal pred hotelem nas ridic, se kterym jsme se jiz predchoziho vecera seznamili, a odvezl nas do arealu Angkoru. Zaplatili jsme vstupne na cely den - 20USD - a vydali se k chramu Angkor Wat, abychom zde pockali na vychod Slunce. Chram je totiz orientovan podle svetovych stran a hlavni vchod je ze zapadu. Vychod Slunce byl krasny, snad se mi podarilo siluetu chramu vyfotit, protoze pred rannimi slunecnimi paprsky se tycily k obloze typicke khmerske hlavice chramu a nekolik palem. Hned po svitani jsme zasli na snidani do jedne z mnoha restauraci primo pred chramem. Posnidali jsme sice draho (za 3USD), ale docela dobre i vydatne a mohli jsme se tedy nerusene vydat na prohlidku nejvetsiho chramoveho komplexu na svete - Angkoru.
Zacali jsme v chramovem arealu nebo spis minimeste Angkor Thom. Tento areal je ohranicen zdi a zabira rozlohu nekolika ctverecnich kilometru. Uvnitr arealu se pak nachazi nekolik palacu a charmu. Do Angkor Thomu jsme vstoupili peknou Jizni branou. Prijezd k ni lemuje 45soch bohu a demonu. Hned za branou stoji krasny chram Bayon. Postavil jej kral Jayavarman VII. a k nebi se tu tyci nekolik vysokych kamennych vezi, na nichz je krasne vyobrazena pravdepodobne kralova tvar! Po obvodu triposchodoveho chramu jsou pak krasne reliefy,zachycujici historii Angkoru, ktera se datuje do obdobi od 8. do 14.stoleti, coz bylo zaroven obdobi trvani slavne Khmerske rise. Kouse za Bayonem stoji dva dalsi zajimave chramy - Phinameanakas, neboli v prekladu "Celestynsky palac" s peknou Slonni terasou a take chram Baphoun, ktery ma tvar stupnovite pyramidy, pochazi z 11.stoleti a je 43m vyskoy. Na Phinameanakas jsme s vypetim vsech sil vylezli - schodiste bylo hrozne strme, ale kyzeny a ocekavany vyhled se zde nakonal...
Tri zminene chramy jsou zaroven nejdulezitejsimi soucastmi komlpexu Angkor Thomu. Viteznou branou jsme jej tedy zase opustili a vydali se k dalsim chramum, ktere jsou rozsete po okolni dzungli. Prvnim byl Thommanon, hinduisticky chram zasveceny Shivovi a Vishnovi, tedy hinduistickym bohum. Je docela zachovaly, jsou tu k videni pekne reliefy a vrchol chramu uz uz pohlcuje dzugle a liany. Naproti stoji polorozboreny chram Chau Say Tevoda. Je to take hinduisticka stavba,ale v soucasne dobe prochazi narocnou rekonstrukci a moc nam toho z nej zub casu nenechal. Aspon tu Libor nalovil nejake motyli a my jsme s Michalem zatim nakoupili tricka.
Dalsim navstivenym chramem byl krasny Ta Keo. Dalsi stavba, vzdalene pripominajici pyramidu, je 50m vysoka, a na jeji vrchol vede opet docela strme schodiste. Na konci 10.stoleti jej postavil kral Jayavarman V. a dnes tento chram s nekolika vezemi slouzi jako budhisticka svatyne. Tretim nejdulezitejsim chramem Angkoru - hned po Angkor Watu a Bayonu - je chram Ta Prohm. Byl postaven okolo roku 1186 kralem Jayavarmanem VII. a nejzajimevejsi na nem je ta skutecnost, ze jej zcela pohltila dzungle a skrz nektere steny prorostli jiz mohutne stromy. Samotny chram opet ohranicuje dlouha ohradni zed a musi se k nemu jit kousek skrz dzungli, ale je to opravdu jedna z nejzajimavejsich pamatek celeho chramoveho mesta.
Po kratkem obcerstveni jsme zamirili zpet do Siem Reapu. Bylo poledne a tudiz cas na obed a odpocinek, protoze v Angkoru, ktery se prakticky cely naleza v dzugli, panuji opravdu vysoke teploty i vlhkost, a tak nam prestavka prisla opravdu vhod. Odpoledne jsme pokracovali v prohlidce - tentokrat u chramu Banteay Kdei, ktery je podobne jako predchozi Ta Prohm zcela pohlcen dzungli a take jej ohranicuje dlouha ohradni zed. Nektere casti tohoto budhistickeho chramu z 2.poloviny 12.stoleti jsou jiz natolik zchatrale, ze musely byt podepreny, aby se nezritily. Ale to uz toho "kameni" na nas zacinalo byt prilis a tak jsme jeste omrkli prilehle jezirko Sras Srang, hinduisticky chram Prasat Kravan s peti vezemi - mimochodem je to jedna z nejstarsich staveb v Angkoru, pochazi z roku 921 - a konecne jsme zamirili zpet k Angkor Watu, abychom si tuto perlu a nejznamejsi pamatku celeho Angkoru, prohledli i za plneho svetla. Angkor Wat je opravdu nadherny. Z dalky se zda nejdrive malinky, ale postupne se zvetsuje a zvetsuje. Obepina jej siroka vodni nadrz a jediny pristup k nemu je po hrazi ze zapadni strany. Chram na brehu nad nadrzi obepina zed, delky jejich vsech sten presahuji jeden kilometr, a uvnitr k nemu vede kamenny dlazdeny chodnik dlouhy 475m. Do arealu Angkor Watu se vstupuje skrz zminenou ohradni zed peknou branou a pak uz se chram a jeho mohutne khmerske hlavice jen priblizuji a jsou vetsi a vetsi! Centralni hlavice meri 55metru a je postavena na tretim podlazi chramu, ktere je ve vysce 31m. V druhem podlazi se nachai prvni nadvori s galerii Tisicu Budhu, ze kterych se tu vsak zachovalo pouze nekolik rozmlacenych soch. Za prvnim nadvorim se nachazi druhe, ktere je asi o 2m vyse a jsou na nem k videni krasne reliefy poloodenych zen a uprostred se zveda zminene treti podlazi, na ktere vede opet velmi strme schodiste a z nehoz cni prave ony typicke khmerske veze - hlavice, neboli prangy. Angokr Wat byl postaven nekdy v polovine 11.stoleti kralem Suryavarmanem II. a mel pravdepodobne slouzit jako pohrebni zadusni chram a jako mauzoleum. Dnes slouzi jak budhistum - pod hlavni vezi je svatyne s Budhou, tak hinduistum - v jedne z bocnich bran, Lvi brane, je 3.25m vysoka socha Vishny. Ale hlavne je to jedna z nejkrasnejsich a nejslavnejsich pamatek na svete a rozhodne to nejkrasnejsi, co muze Angkor a cela Kambodza svetu nabidnout! V zaveru nasi navstevy Angkor Watu se sice mirne zkazilo pocasi, Slunicko nam zalezlo za mrak a tak typicke zabery od jedne z vodnich nadrzi pred chramem budou bez slunecniho svitu,ale i tak byla navsteva tohoto chramu urcite jednim z velkych vrcholu nasi cesty!
Vecer po navratu do hotelu jsme jeste zasli na trziste utratit posledni kambodzske riely a opet jsme zasli na dobrou veceri. Ja jsem si dal dalsi mistni specialitku Jayavarman Delight, coz bylo takove veprove leco s houbama a ryzi a opet to bylo skvele! Po narocnem dni sjme se sli brzy vyspat, protoze i dnes nas cekal brzky budicek.
Vstali jsme v sest hodin a jiz v pul sedme nas vezl autobus na shromazdiste pred mistni cestovkou, kde jsme cekali s ostatnimi cestovateli na nas autobus na asi 150km vzdalenou thajskou hranici. Do pristaveneho minibusu jsme se vsichni sotva nasoukali - i s baglama, ktere mistni privazali hned za ridicovu hlavu, a v 7.30 jsme vyrazili vstric dalsim vymolum a kraterum. Nicmene prvnich asi 30km za Siem Reapem bylo prekvapive velmi dobrych a jeli jsme docela obstojne rychle. Okolo pul devate jsme narazili na prvni prekazku - zriceny most. Nastesti se dal objet po poli. Museli jsme jej objet zleva, protoze vpravo od mostu uz byly dva zapadle nakladaky, jejichz osud se nejevil prilis ruzove...
A pak uz to zacalo. Cesta sice nebyla tak priserna jako predevcirem usek s Kompong Tomu, ale vymolu jsme si uzili dosytosti!Obcas jsme se bacili hlavou o strop,ale cestu jsme nakonec zdarne zdolali. Dokonce jsme uspesne zdolali i nektere mosty, ktere tvorily jen dve traverzy a obzvlast zajimavy byl jeden most pred mestem Sisiphon, kde musel pomocnik ridice pri najezdu navigovat! V Sisophonu jsme meli za sebou dve tretiny jizdy a dali jsme si tu obed. Platilo se tam jiz primo thajskymi bathy nebo dolary - cim vic na zapad, tim min se tu pouziva mistni mena! Ze Sisophonu jsme se jeste skoro dve hodiny drkotali po rozbite asfaltce do Poipetu. Na thajskou hranici jsme dorazili ve ctvrt na tri a procedura odevzdani dvou kambodzskych fomularu (zdravotniho a imigracniho), vyplneni thajskeho vstupniho formulare, a nezbytna razitka, nam zabrala asi hodinu, a v 15.20 jsme pristavenym thajskym minibusem vyrazili do Bangkoku.
Silnice se samozrejme rapidne zlepsila a po nekolika dnech jsme si tak mohli opet vychutnat rychlou jizdu. Zkratka navrat do Thajska byl tak trochu i navrat do civilizace. Kambodza nas ale rozhodne nezklamala. Lide se sice teprve uci komunikovat s cizinci a predevsim dopravni infrastruktura je v zakledech (nekdy ani to ne). Ale hlavne je tento stat zase pristupny a otevreny svetu! Nabizi navstevnikum nadhernou prirodu, nemene krasne pamatky a trochu tech hruzostrasnych vzpominek na svoji nedavnou historii, ktera by mela byt celemu svetu velkym varovanim a ponaucenim! A az jednou nabidne i kvalitni pozemni komunikace, stane se z Kambodzi jiste dulezity cil navstevniku z celeho sveta! Do Bangkoku jsme dorazili okolo osme hodiny vecerni, jeste nam chvili trvalo nez jsme se propletli dopravni zacpou, a zase jsme stanuli na nasi oblibene Khao San Road. Bylime opet v Green Guest housu, jako posledne - jsme tam tedy jiz celkem potreti,ale aspon jsme sli najisto a nemuseli jsme nic hledat. Z bankomatu jsme vybrali penize a zasli jsme na veceri. Jen "Charlieho" jsme jiz v jeho kancelari nezastihli a tak si musime nase leteky do Hang-Kongu vyzvednout az zitra. Ale aspon si rano odpocineme a odpoledne pak vyrazime na nedlaeky ostrov Ko Samet, uzit si naposled jeste trochu Slunicka a more. V patek se vratime do Bangkoku a v sobotu odletame do Hong-Kongu. Je to sice soucast Ciny, ale ma - stejne jako Macao, ktere take navstivime - zvlastni ekonomicky statut - plati tam napriklad stale hongkongske dolary - a nedavno byla pro nas zrusena i vizova povinnost. Do "ostatni" Ciny uz vizum potrebujeme, ale to uz pro nas neni aktualni. To je tedy zatim vse, bud se ozvu zitra z Ko Sametu nebo po navratu opet odsud Bangkoku jeste pred nasim vyletem do Ciny.  

PAVEL